Kupujete zeleninu, jogurty, kuřecí maso, celozrnné pečivo a máte dobrý pocit, že jíte zdravě? Pokud se vám ani tak nedaří hubnout nebo jste často nemocní, jsou ty potraviny skutečně tím, za co se vydávají?
Pokud jste si někdy pročetli složení potravin, vypadá to spíš než jídlo jako produkce chemicko-potravinářského průmyslu. Z jednoduchých kvalitních vstupních surovin po přidání chemického koktejlu vzniká jakási náhražka.
O nevalném složení potravin asi každý ví, ale nic se neděje. Co s tím?
Bílá mouka
Čím dál víc lidí má nebo si myslí, že má, alergii na lepek. Ani mně nedělá bílé pečivo dobře. Ale to není vina pečiva, spíš z mouky se při honbě za co nejbělejším a nejnadýchanějším výrobkem stala prázdná potravina. Přitom zrno patřilo k výživě našich předků od nepaměti a v původní podobě obsahovalo kompletní spektrum živin. Jenže když se obal a klíček, které obsahují nejdůležitější minerální látky, vitamíny a vlákninu, obrousí, zbyde luxusní, ale prázdná bílá mouka.
Naštěstí existuje celá škála obilnin, které můžeme do jídelníčku zařadit a snadno je koupíte ve formě vloček nebo jako mouku ve zdravé výživě a menší samoobsluze. A hlavně kromě pšenice existují také další obilniny naších předků a to špalda, oves, žito, ječmen, jáhly a pohanka. Pak už vám nic nebrání, namíchat si vlastni müslli, přisypat vločky do jogurtu, uvařit pohankové rizoto, vločkovojáhlovou kaši k snídani nebo nahradit část bílé mouky při pečení celozrnnou. A pokud nevaříte, stačí se porozhlédnout po malé pekárně ve vašem okolí.
Zelenina
Je libo babykarotky a trhané listové saláty koupané v chloru? Navoskovaná jablka? Rajčata dozrávající v etylénovém plynu? Není. Ale jak jinak by plodiny vydrželi týdenní cestu z jižní Evropy. Většina ovoce a zeleniny z obchodů obsahuje spoustu nežádoucích látek, kultivačních změn. Je to vlastně jen nic neobsahující dužina plná chemie.
Pokud chcete vitamíny a trochu té chuti, nezbývá než se porozhlédnout po trzích, najít si svého farmáře nebo se ještě dá kupovat zeleninu mraženou, protože aby byla cenově dostupná, využívá se sezónní zelenina uzrálá, zpracovaná na místě a šokově zmražená.
Teď konečně zase přišel čas zeleninových bedýnek z farmy. Ve středních Čechách už první zeleninu měli, my na horách jsme se dočkali prvních bedýnek teď. Někomu se může zdát cena přemrštěná, ale když si přečtete, jakým způsobem upravují zeleninu dodávanou do supermarketu, úplně ztratíte chuť. Anebo když se rozhovoří někdo pracující v klasickém zemědělství. Můj známý říká: „Pole začínáme stříkat 1.1. a končíme 31.12. Tam kde dřív pracovalo 200 lidí + brigádníci, stačí dnes 10, kteří jen obsluhují stroje.“
Takže příště než v obchodě sáhnete po předpřipravené čisté zelenině v pytlíku, pomyslete na to, jestli tenhle koktejl je pro vás opravdu nejzdravější.
Už máte svého farmáře?
Cukr
O cukru jako bílém jedu jste už určitě také slyšeli. Nejsem si jistá, jestli jeho náhrada třtinovým, stévií, či různými sirupy je o tolik lepší. Proces jejich průmyslového zpracování připomíná chemickou laboratoř a přírodu dost zatěžuje. Cukr je bohužel přidáván téměř do všeho, takže spíš než hledat alternativy je nejjistější a nejjednodušší jeho konzumaci omezit a brát ho jako rychlý zdroj energie, takže když už se do něčeho sladkého pustím, vím proč to jím a nebudu si to vyčítat. Jako jedinou zdravou alternativu cukru bych poukázala na med od včelaře.
Maso
O hormonech a antibiotikách v mase slyšel každý. Teoreticky by měla být kvalita masa kontrolovaná. Prakticky se nedá věřit ničemu, často ani interpretaci vědeckých studií.
Spotřeba masa v ČR kolem 80 kg/rok ukazuje, že každá osoba sní denně víc než 200 g masa. Takové množství člověk vlastně nepotřebuje a produkce takového množství není pro přírodu udržitelná. Nemusíte se masa vzdávat, stačí zmenšit porce a také zařadit do jídelníčku luštěniny, které byste měli mít na talíři klidně 2-3x týdně.
A až se vypravíte na nákupu, zkuste místo pochybného dovozového masa ze supermarketu, zajít do místního řeznictví nebo najít menšího producenta. Často se stačí poptat mezi známými, jestli někdo v okolí neprodává maso z domácího chovu.
Jogurt
U jogurtů, na kterých je složení napsané, je nejjednodušší kontrola, co vlastně jíme. Skutečně potřebujete ušetřit a koupit si bílou sladkou hmotu zahuštěnou škrobem a želatinou? Hlavním benefitem jogurtu je vysoký obsah kvalitních bílkovin, obsah vápníku, snadná stravitelnost a vitamíny a minerální látky, což obsahují především bílé neochucené jogurty bez přidaných látek. Stačí si přečíst etiketu.
A co dál?
Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna. Stačí se jen nad tím, co jíme zamyslet a najít si svoji cestu. Často stačí jen zmenšit množství příliš upravených potravin a vrátit se k těm základním, které vyrostly v přírodě.
1 thought on “Vím skutečně, co jím?”