Ptá se mne kolega, jak se mám doma. Co mu budu vyprávět, takže jsem nasadila americký úsměv a říkám: „U mně vše skvělé, obalené cukrovou vatou a na zahradě běhají jednorožci.“ Chvíli koukal, a pak se ptá: „Co hulíš?“
Letos na zahradě každý něco buduje, takže jsem také podlehla a mám vyrobené vyvýšené záhony. Třeba mi tam konečně něco vyroste. Představa záhonu byla jednoduchá, že na okraj položíme jen silnější větve, které nám padají při silném větru z lesa rovnou na zahradu. Manžel to ale vzal opravdu důkladně.
Původní plán byl nechat zahradu co nejvíce přírodní, práce opravdu jen jako relax. Zahrada měla být na sednutí s kafem a provokace kolegů fotkami z homeoffice, případně na grilování. Pár let to vydrželo. Teď to začalo záhony. Už vidím to pokračování – srovnat plochu pro stůl a židle ideálně dlažbou, pak budeme muset koupit nové židle a stůl, aby to lépe vypadalo. Na ně to bude chtít podsedáky a taky lehátko pro pohodlí, budeme potřebovat prostor pro skladování a z naší zarostlé lesní zahrady bude zastavěná plocha. To nepřipustím. Takže jsem svou energii namířila do lesa a naplnila popelnici sesbíraným odpadem. Neskutečné, co jsou lidi schopný odhodit.
Dětem už zase začaly tréninky alespoň v menší skupině. Je vidět jak jim chyběli kamarádi i pohyb. A já ten čas využila a vyrazila na brusle, když udělali dráhu kolem hřiště. Těšila jsem se na ni už od loňska. Je hezké, kolik lidí se na tom hřišti schází, na umělce, v bikeparku, na posilovacích strojích, na dětském hřišti i na dráze. Osobně bych teda tolik publika nepotřebovala. Občas mám pocit, že mi zabere víc času si obout brusle a nandat chrániče, než kolik ho projezdím. Ale už jsem ve věku, kdy si s nimi ani nepřipadám blbě. Naopak spíš s věkem hůř a hůř snáším odřeniny. A letos mám opět naději, že už se možná konečně naučím brzdit.
A co Ela?
Konečně se ozvala s vysvětlením: „Potřebovala jsem si to srovnat v hlavě. Jsem na pár dní u kamaráda Štěpána. Mohla bys také přijet. Ozvu se.“
Další články – jak to začalo?
7. V lednici sáňkují lední medvědi
8. Pomoc, ufoni mi vyměnili děti
Pokračování:
10. Útok šneků
11. Neviditelný yetti a čarodejnice
1 thought on “Na zahradě by mohl běhat jednorožec (9)”