Pořád jsme doma. Asi mám trochu depresi, protože mám mnohem větší radost z kuchyňských spotřebičů než ze šatů, které smutně visí ve skříni. Po prvotním nadšení, jak ušetříme, když nikam nechodíme, se rozbil vysavač, remoska a šlehač. Takže neušetříme, spíš naopak. Z vysavače teda nijak nadšená nejsem, po schodech stále sám chodit neumí a věci ze země také nesbírá, když nepočítám, co sežere. Třeba kočce kuře. O remosce jsem napsala celý článek. Ale že si po letech ignorování kuchyně koupím robota, tomu bych nikdy nevěřila. A ještě růžového. Manžela málem kleplo. Ale pro mne se z vaření stala radost.
Tajemství lednice
Lednice má šoky, takhle nacpaná nebyla ani na Vánoce. Tam se už žádní medvědi nevejdou. Do mrazáku také ne, tam už se nevejde ani rohlík. Takže bulvárně zavádějící titulek. Sorry jako. To kvůli těm horám sněhu, co se v mrazáku vytvořily. A nemůžu to svádět na levnou lednici (kdo mohl tenkrát tušit, že se nastěhujeme do letního bytu natrvalo). Vařič vedle lednice není nejlepší místo. A nebude to tím, že ji z boku ohřívá. Zase je v tom fyzika. Lednice bere vzduch seshora, kam stoupá teplo z vaření. Že bychom přestěhovali vařič? Mám takových nápadů a manžel nestíhá.
Při odmrazování lednice jsem v ní našla „formičky“ na bělení zubů. Nebudu polemizovat, jak se tam vzaly. Stačí, že si připadám jako chlap, když nevidím to, co mám denně před očima. Konečně si můžu vybělit zuby, kávu jsem omezila dávno. Jen nevím, jak to vydržím bez červeného vína.
A co Ela?
Ela zmizela… Na stole zůstal ležel lísteček se jménem Štěpán a nečitelné číslo.
Přečtěte si, jak to začalo: 1. Ema a Ela
6. Ztraceni
Další články:
8. Pomoc, ufoni mi vyměnili děti
9. Na zahradě by mohl běhat jednorožec
18. Tvůj zadek je lepší než můj
Moc hezký postřeh a vtipně napsaný. Příjemně jsem se při čtení pobavila.